Co je to juta

Často od vás slýchám dotazy typu: Co je to juta, jak se vyrábí, či kde se pěstuje, jak vypadá atd. Sepsala jsem vám pár základních informací, ať máte vše pěkně pohromadě.  Dozvíš je její vlastnosti, na co se juta používá, jakou má historii, kde se pěstuje, nebo co značí její vůně a jak si ji zpříjemnit, pokud ti "nevoní". 

Juta je ...

... zcela přírodní rostlinné textilní vlákno “lýkového” typu. Stejně jako je tomu u lnu i konopí. Všem těmto vláknům se říkalo lidově koudel. Juta se získává se ze stonků 2-4 metrové rychle rostoucí rostliny zvané jutovník. Ze stonků lze získat až 20% jejich celkové hmoty, což se považuje za velkou výtěžnost rostliny.

Jutě se také dříve říkávalo “koudel kalkatská”. Zejména jednomu jejímu druhu pěstovanému v indickém městě Kalkata. Kalkata byla historicky důležitým obchodním centrem pro vývoz a zpracování juty.

Každopádně juta je po bavlně druhým nejpoužívanějším 100% přírodním vláknem a nejpevnějším a nejodolnějším přírodním vláknem vůbec. Na rozdíl od bavlny se pěstuje s minimální  zátěží pro životní prostředí a díky své plné rozložitelnosti perfektně zapadá do konceptu zero waste.

Často si ji mnozí pletou se sisalem, který se hojně využíval na drhané dekorace a květinové závěsy, než jej vytlačila další “módní” záležitost s bavlněnými provázky zvaná macrame. Sisal však pochází z rostliny agáve a a jedná se tedy o zcela jiné vlákno.

Jutovníků je více druhů, ale šlechtěny ke zpracování jsou jen tyto dva:

• Juta zelená (Corchorus olitorus) si vysloužila obchodní označení Tossa. Má jemnější vlákna a je pěstována spíše v Africe a na blízkém východě. Její listy se také používají jako zelenina. Výška rostliny dosahuje cca 2,5 m, má listy elipsovitého tvaru a podlouhlé tobolky plodu.
  
  
• Juta bílá  (Corchorus capsularis) nazývaná koudelí kalkatskou se pěstuje hlavně v Indii a Bangladéši. Její vlákna jsou hrubší a ještě méně pružnější než u jutovníku zeleného. Dorůstá do 4 m a její tobolky plodu jsou kulaté.  
  
  
           

Vlastnosti juty

• Jedná se o pevné, téměř nepružné a velmi tuhé vlákno, obdobné konopnému nebo právě sisalu. Jeho pevnost v tlaku, je díky obsaženému lysinu, obdobná betonu.
  
  
• Jutové vlákno má vysokou odolnost proti oděru, stejně jako len. V porovnání se lnem je ale
  výrazně těžší a hrubé, proto je samotně nevhodné na výrobu textilu pro oděvní průmysl. Do nejkvalitnějších měkčených nebo laminovaných vláken juty se pro celkové snížení tuhosti přidávají vlákna lněná, bavlněná nebo syntetická a jen takto ve směsi je lze použít i v oděvním průmyslu.
  
  
• Juta je hygroskopická a velmi nasákavá. Proto je vhodná jako přirozený odvlhčovač, či regulátor vlhkosti v místnostech i skladovaných potravin či materiálu.  Lze ji použít i jako jednoduchý indikátor vlhkosti. Ve vlhku je mírně zvětší svůj objem a tuhne a když je "nezdravě" sucho je měkká.                                          
  
  
• Je přirozený pohlcovač pachů, umí organické pachy částečně i neutralizovat.
  
  
• Má velmi dobrou prodyšnost a je vhodná ke skladování potravin.
  
  
• Juta disponuje nízkou tepelnou vodivostí. Nekřehne na slunci, jako umělé materiály.
    
• Díky své vlákenné struktuře má juta nejlepší izolační vlastnosti ze všech přírodních materiálů a předčí i mnohé materiály umělé. Je samo zhutňovací a rovnoměrně vyplňuje stavební otvory. Životnost s stavebních materiálů z juty je více než 75 let. Proto je velmi ceněná ve stavebnictví.
  
  
• Juta je celkově velmi odolná vůči plísním a houbám, pokud není umístěna trvale ve vodě. Případně pokud je dobře vysušená po případném namočení. Vzdušná vlhkost jí nevadí. 
  
  
• 100% přírodní a zcela rozložitelná (cca 2-4 vegetační období) bez dalšího odpadu. 
  
  
• Pěstuje se s minimálním zatížením bez umělých závlah a s minimem pesticidů proti jiným plodinám, jako např. bavlna.   

Na co se juta používá

Vzhledem k velmi rychlé produkci i vlastnostem, je juta nejpoužívanější přírodní technické textilní vlákno.
Její využití je obrovské od obalových přes izolační až po designérské. Rozhodně jste se s ní již setkali v mnoha různých podobách a věřím, že si to hnedle i vybavíte:

• Stavební průmysl - obalové materiály, geotextilie, izolační materiály, motouzy, lana atd.
  
  
• Textilní průmysl - koberce, závěsy, dekorační tkaniny, tkaná technická plátna nazývaná pytlovina nebo hesenská, přidává se i k jiným vláknům do látek na oděvy, provazy, lana atd.
  
  
• Zahradnictví - rohože, jutové sítě proti erozi, motouzy, pytlovina na balení a ochranu rostlin před mrazem, nebo okusu,  jutové stuhy do květinových vazeb atd.
  
  
• Potravinářský průmysl - Díky svým odvlhčujícím schopnostem, perfektní prodyšnosti a schopnosti pohlcovat pachy se tradičně využívá na převoz a skladování suchých potravin a zeleniny, jakou jsou: koření, rýže, luštěniny, ořechy, káva, brambory, cibule atd. V mnohém ale  pytle z juty vytlačili rašlové pytle vyráběné z polypropylenu.Ty mají sice obdobné mechanické vlastnosti, ovšem nějak se zapomnělo na další benefity, které mají pouze pytle z juty. I proto se tak často setkáváme se smrdutými a zahnívajícími bramborami či cibulí. Potraviny se v nich zapařují a nevydrží zdaleka tak dlouho.  
  
  
• Sport a hobby - I zde už je juta více nahrazena umělými vlákny, nicméně jutová lana a sítě se používaly na lodích. Ve školách jsme šplhali a často se i spálili právě o jutové lano. Na dětských olympiádách i táborech se skákalo v jutových pytlích atd. 
  
  
• Bytový design a dekorace - V nejrůznějších podobách si juta získává čím dál větší oblibu pro svůj přírodní vzhled i vlastnosti v bytových doplňcích a nejrůznějším interiérovém designu.
  
  
• Módní průmysl - Se vzrůstající popularitou přírodních materiálů se zdá juta, díky své pevnosti a oděru, mnohem vhodnější i na výrobu namáhaných módních doplňků, jako jsou tašky, kabelky, peněženky, pásky atd. než mnohé jiné přírodní materiály jako jsou různé trávy, listy atd.  Záleží však na použité formě, protože někde juta trochu zápasí se svou vyšší váhou.

Zajímavostí je, že když se jutové lano rozkládá má nasládle vanilkovou vůni. Což je patrné třeba u velmi starých vázaných knih, na jejichž vazbu hřbetu se jutová tkanina používala.  

Věřím, že jste si ji vybavili a už nemusím pokračovat, protože seznam by byl ještě hodně dlouhý :)     

Historie a zpracování juty 

Pěstování a šlechtění juty je staré skoro jako civilizace sama. Strojově se však poprvé zpracovala ve Skotsku v přádelně lnu roku 1830. Britové pak byli největšími zpracovateli juty až do konce 19. století. V Indii otevřeli první tkalcovnu v roce 1855. Posléze se přesunula téměř celá výroba jutových textilií právě do Indie a tam už zůstala dodnes. Juta byla v 19. a 20. století jedním z nejdůležitějších exportních produktů Britské Indie.

Kalkata sloužila jako hlavní přístav pro vývoz jutových výrobků do Evropy a dalších částí světa. Tehdy si vysloužila název “zlaté vlákno”. Ani ne kvůli své zlatavé barvě, ale zejména pro svou ekonomickou hodnotu.

Juta se sklízí ve fázi optimální zralosti:

• cca 120-150 dní od výsadby
• rostlina začíná kvést
• barva stonků je žlutozelená

Následné kroky zpracování juty do vláken se odvíjejí hodně podobně, jako v naší pohádce o Krtečkovi a lnu, ze kterého si dělal kalhotky. Tedy sklizení, máčení snopů, sušení, lámání, česání atd.

1. Sekání - rostlina se sklízí ručním sekáním přímo u země, nebo pomocí mechanických sekaček.
   Ručně, nebo mechanicky se z ní odstraní listy a svazuje se do snopů pro snadnější manipulaci.
   
   
2. Máčení (retting) - Je klíčový proces při zpracování rostlinných vláken jako je juta, len nebo konopí. Stonky juty obsahují vlákna, která jsou spojena pektiny a dalšími organickými látkami a drží vlákna pohromadě s dřevnatou částí. Cílem máčení je oddělit vlákna od dřevnatých částí stonku. U juty je máčení nezbytné pro uvolnění dlouhých pevných vláken. Máčení tedy tyto látky rozloží, čímž se vlákna uvolní od dřevnaté části. Bez máčení by bylo téměř nemožné získat kvalitní vlákna pro další zpracování.
   

   Lze to dělat 3 způsoby:
   
   

   • Máčení ve vodě - ponořením svázaných snopů do nádrže, řeky nebo rybníku a tam v závislosti na teplotě vody a kvalitě stonků trvá celý proces cca 5-15 dní. Voda z máčení se dále využívá na případně zavlažování polí s jinými plodinami.
     
     
   • Máčení na polích - stonky se rozloží po poli a nechá se na ně volně působit rosa i déšť. Byť je tato metoda šetrnější k přírodě trvá cca 3 týdny.
     
     
   • Máčení chemické - v zásadách nebo enzymech. Proces se lépe kontroluje, vlákno je hebčí a má jemnější strukturu vhodnější k přidávání do textilií v oděvním průmyslu a nemá svůj typický jutový odér, avšak vůči životnímu prostředí toto zpracování není tak šetrné a při nesprávném provedení může vlákna poškodit.  
     
     
3. Sušení - máčené stonky se vyjmou z vody a suší na slunci.
   
   
4. Lámání stonků (strikání nebo dekortikace) - Je oddělování vláken od dřevnaté části a provádí se dvěma způsoby.
   
   
   • ručním - Tradiční metoda používaná již převážně v malých zemědělských komunitách. Spočívá v tom, že dělníci lámou stonky pomocí jednoduchých nástrojů (např. dřevěnými kladivy). Vlákna se následně vytáhnou z dřevnaté části a a očistí. Výhodou jsou nízké náklady. Nevýhodou pak zpracování malého objemu.
     
     
   • strojovým - Stroje pomocí válců, bubnů a nožů vlákna automaticky oddělují, čistí a chystají k česání. Výhoda je rychlost a množství, nevýhodou pak náklady, poškození vláken a vyskytující se zbytky dřevnatých stonků.   
     
     
5. Česání - tím se odstraní veškeré nečistoty a zbytky dřevnatých částí a vlákna narovnají pro
   spřádání. 
   
   
6.  Třídění - vlákna se třídí podle kvality, délky a barvy. Ta nejkvalitnější vlákna jsou světle zlatavé
   sametové barvy.

Jutové vlákno může být leštěné, nebo surové (mírně střapaté). Přirozená barva kvalitního jutového vlákna je písková či zlatavá. Šedo zelené odstíny svědčí o její nízké kvalitě. 

Kde se juta pěstuje

Nejvhodnější podmínky pro pěstování jutovníku jsou v teplém a vlhkém podnebí s teplotami mezi 20-40°C s vysokou vzdušnou vlhkostí. Má ráda vodu a pravidelné “zálivky”, ale nesnáší přemokření. Nejlépe roste v úrodných a dobře odvodněných půdách, jako jsou delty řek. Roste velmi rychle a vysévá se na začátku období dešťů. Kořeny jutovníku předcházejí půdní erozi a zlepšují její celkovou strukturu.

Ideální podmínky má juta v oblastech jižní Asie a Afriky. Největším producentem juty je Indie, Bangladéš a Čína. Indie je současně i největším producentem jutových výrobků a vláken. Samotných vláken se vyváží, z celkového poměru produkce, jen asi 20%. Ty se pak např. v lanařských firmách dále zpracovávají do lana, pletených šňůr či jiných finálních výrobků.

Jak juta vypadá

Juta patří do rodu Corchorus a čeledi slézovitých (Malvaceae). Dříve byla mylně řazena do lipovitých (Tiliaceae). Vlákna jutovníku se skládají ligninu a celulózy. 

• Jedná se o jednoletou bylinu vysokou 2-4 m dle druhu. 
• Rostlina má vzpřímené, větvené stonky s hladkým, nebo mírně rýhovaným povrchem.
• Listy jsou oválné, střídavě kopinaté s pilovitým okrajem.
• Květy jsou malé, žluté, s pěti okvětními lístky.
• Plody jsou podlouhlé, nebo kulaté (dle druhu) tobolky s několika semeny.

Co značí specifická “vůně” juty

Většina běžných jutových výrobků má svou specifickou vůni. Ne každému je příjemná, ale zrovna zde je to známka a záruka zcela přírodního procesu jejího zpracování bez chemie. Juta byla přirozeně máčení ve vodě, nebo na poli, kdy došlo pomocí mikroorganismů k přirozenému rozložení pektinů a zpracování juty zcela přirozeným a tradičním procesem.  

Jak se zbavit odéru z juty?

Důkladným větráním a vyschnutím juty se můžete částečně zbavit její specifické vůně. Lze použít i jemný postřik  přírodními éterickými oleji, nebo impregnaci lněným olejem či včelím voskem.

O jutě závěrem

Už asi chápete, proč je každičký kousek juty úplně jiný, že občas jsou vlákna se zbytečky či smotky drobných dřevnatých částí a že je to takto zcela v pořádku.

Je asi bez debaty že juta je jednou z nejekologičtějších plodin světa a velmi významná pro mnoho rozvojových zemí. Poskytuje práci milionům lidí od zemědělců po pracovníky v textilním průmyslu. Výrobky z ní mají obrovské benefity pro lidstvo i planetu jako takovou. Ať už pro zútulnění příbytku, zdraví či jen pro potěchu oka a duše. Koupě výrobků, z této zajímavé rostliny, navíc dává mnohem hlubší smysl, kdy dopřejete nejen sobě, ale současně podpoříte všechny ty, kteří jsou na produkci juty životně závislí.  

 přidej se: