Beltain, aneb než upálíte svou letošní čarodějnici
BELTAIN nebo FLIPOJAKUBSKÁ noc?
Než upálíte svou letošní čarodějnici v noci z 30. dubna na 1. května …
BELTAIN je jeden z nejkrásnějších, nejdůležitějších a nejmagičtějších svátků v kole roku. Jedná se o keltský, chcete-li pohanský svátek návratu plodivé síly přírody, úcty k životu, plodnosti, lásky, sexuality i úrody, jak jej kdysi slavili naši předkové.
Vztyčovali se březové májky symbolizující tok energie mezi nebem a zemí. Jako znak plodnosti májka symbolizuje falus pronikající zdobeným věncem plným květin symbolizujícím jóni. Červené stuhy pak symbolizovaly Bohyně a bílé stuhy Bohy.
Tento velmi silný svátek plný tance, zpěvu, ohňů, radosti ze života a sexuality církev považovala za zcela nepřístojný a přetavila jej na Filipojakubskou noc. Dle pověr se, této noci, na kopcích slétaly čarodějnice, které provozovaly nečisté orgie s temnými silami. Nejkrásnější svátek života byl tak „přetaven“ do umírání v plamenech s cejchem na čele, což dalo vznik dnešnímu PÁLENÍ ČARODĚJNIC. Zřejmě nic, nač bychom měli být až tak pyšní a není důvod tuto prazvláštní tradici dále udržovat, když to lze i jinak a v radosti.
V ohních se pálilo jen to staré a již nesloužící, aby se uvolnilo místo novému.
A protože je tato noc jednou z nejmagičtějších v roce a kouzla a rituály v tento čas provedená mají obrovskou sílu. Můžete i vy zkusit oslavit Beltain jinak, tak jak se to dříve dělávalo. Třeba zjistíte, jak moc blízký, silný a niterný tento svátek skutečně je.
Před setměním se na začátku slavnosti zapálí devíti druhy dřeva dva ohně. Jeden je symbolicky mužský, černý, který zapalují a pečují o něj muži, a druhý je ženský, bílý, o ten pečují ženy.
Kdo si večer natrhá větvičky jeřábu a jimi ozdobí svůj dům, tomu se dostane ochrany Bohů.
Lidé Zemi poděkují za život, úrodu, plodnost, zdraví a vše dobré, co je potkalo během roku. Popřejí jí dostatek vláhy a přislíbí ochraňovat ji a všechny živé tvory, které po ní chodí. Stačí tak přemýšlet, netřeba nic odříkávat, ale klidně můžete. Konec modlitby je prosbou o zachování zdraví, plodnosti, lásky, a aby každému s ránem i večerem do úst krajíce bylo.
Pije se silné černé pivo a jí červené maso a koláčky z ovesné, nebo pšeničné mouky.
Během rituálu se píší černým inkoustem na kousky březové kůry svá přání a na jiné kousky kůry to, čeho byste se rádi zbavili. Avšak pozor, nesmí obsahovat jména lidí. Do černého ohně pak všichni společně vhazují kůru s negativními věcmi a do bílého, svá přání. Muži pak černý oheň zhasí a přesunou se k ženám k ohni bílému.
I do budoucnosti se lze podívat. Ta se zjeví v plamenech bílého ohně poté, co je do něj vhozena směs šalvěje, muškátu a pelyňku. Do černého se pro tento účel dívat neradno.
Tomu, jež se postaví čelem k ohni, se skleněnou mísou s vodou, a vysloví otázku, může se odpověď ukázat ve vodě. Mnohdy i v podobě symbolů.
Odpovědi a symboly lze hledat i v kávové a čajové sedlině, která ulpí na stranách a dně šálku. Káva či čaj musí být vypita tím, kdo hledá odpovědi. Dopitý šálek se otočí dnem vzhůru a nechá chvíli odložený na talířku. Symboly se pak vyjeví v hrnečku.
Lze vykládat karty i vrhat runy.
Pod bezovým keřem můžete spatřit v noci víly.
Kdo si o půlnoci proskočí nahý ohněm, se dostane celý rok krásy a zdraví. Méně odvážnému postačí, když v brzké ráno na 1. května vyběhne na kopec a uvítá vycházející slunce. Tomu ono požehná zdravím na celý rok.
Dívky vstávaly 1. května za svítání a rosou z hlohu si omyly obličej. Do vlasů pak zaplétaly větévku jeřábu a Boha s Bohyní poprosily o dar krásy.
Snoubenci a dvojice zamilovaných se vydávali v předvečer svátku do lesů. V tuto jedinou noc v roce neplatily závazky a všichni byli svobodní. Naši předkové totiž uzavírali sňatek na dobu určitou. Buď od Beltainu k Beltainu, aby jej za rok obnovili, nebo prostě dokud láska trvá. Tuto noc také můžete složit symbolický slib manželský. Děti vzešlé z této noci byly považovány za dar Bohyně a starala se o ně celá vesnice. Měsíc květen se následně stával symbolem sexuální volnosti na počest Velké matky a Rohatého boha lesů, sexuálního zasvěcování a milostných her.
Milující dvojice se políbí s větvičkou kozlíku lékařského v ústech. To proto, aby jim láska vydržela.
K ránu se o Beltainu dvojice milovaly na poli, aby mu ukázaly, jak má plodit.
O Beltainu je dovoleno v podstatě cokoliv, co neubližuje druhým a je naopak činěno v úctě, radosti, lásce a na počest života.
Užijte si Beltain v radosti
vaše Markét
PS: A prosím, nezapomeňte i na druhé. Část své porce jídla, až v noci dohoří oheň, odneste tam, kde se kříží cesty. Jako dar pocestným, zvěři a všemu, co má právě hlad, když vy už jste sytí.
Zdroje a inspirace:
Slovanské zvyky, Z Žítkové, Silenter Regulus